Tour de France hltám! L'Etape mi dala šanci ji ochutnat, říká Milan Gulaš
Poprvé v životě si na cyklistický dres připnul číslo. Kopcovitá L'Etape Czech Republic byla v osmatřiceti letech jeho závodním debutem. Když Milan Gulaš projel cílem, hned měl jasno: "To musím zažít znovu!" Útočník Českých Budějovic a bývalý hokejový reprezentant tak nebude chybět 17. srpna v Prachaticích při Horské L'Etape Czech Republic, která se jede v jeho tréninkovém revíru.
"Možnost okusit jízdu na uzavřených tratích a zažít atmosféru s jedinečnými fanoušky mi dala strašné množství energie. Okusil jsem pocity cyklistů na velkých závodech. A ještě než jsem se dostal na parkoviště k autu, už jsem přemýšlel nad účastí v Prachaticích. Věděl jsem, že to chci zažít znovu," vykládá borec, pro něhož už přitom začala příprava na novou sezonu. "Na klubu mi vyšli vstříc. Vědí, že cyklistika je moje vášeň," vypravuje Milan Gulaš.
Pár týdnů před startem sezony by přitom asi nikoho nepřekvapilo, kdyby trenéři či vedení uvolnění klíčového muže sestavy odmítli. "Řekl jsem na rovinu, že chci jet závod L'Etape. Vím, co si na kole mohu dovolit. Ve sjezdech jsem hodně obezřetný. Chci si hlavně závod užít. V koutku duše bych si přál jet pod čtyři hodiny, ale čas je pro mě druhořadý. Určitě bude ve startovní listině řada závodníků, kteří budou chtít trhat na segmentech rekordy, ale tohle pro mě není priorita," vysvětluje zkušený hokejový útočník, proč vedení hokejového Motoru nedělalo se startem v závodě na 102 kilometrů s převýšením 2200 metrů problémy.
"Moc dobře vím, co mě na trase čeká. Zejména Kleť a její okolí je mi velice známá. Tam směřují moje etapy velice často. Navíc jsem absolvoval předzávodní prohlídku trasy. Trať je velmi dynamická, pořád nahoru dolů, hodně náročná. Čekám, že si sáhnu na dno," přiznává s úsměvem Milan Gulaš.
Při závodě na 105 kilometrů během Kopcovité L'Etape v červnu finišoval pětadvacátý. "Děsně mě bolely nohy. Posledních patnáct kilometrů mi dalo pořádně zabrat. Běžně jezdím tak šedesát, maximálně osmdesát kilometrů. Porce o pětadvacet kiláků větší a hlavně v jiném tempu mě pořádně vycvičila hlavně z pohledu stravování. Na startu jsem si dal do kapsy tři energetické gely. A na šedesátém kilometru mi bylo jasné, že jsem udělal velkou chybu. Posledních deset kilometrů jsem dojížděl v křečích a bál se, abych projel cílem. Když jsem pak zkušenějším cyklistům prozradil svůj stravovací program, nevěřícně na mě koukali," popisuje Milan Gulaš, že závod absolvoval přibližně na čtvrtinu doporučeného energetického příjmu. "Byla to pro mě neznámá a cenné zkušenosti. Ale i tak jsem končil totálně nadšený."
Většinu cyklistických švihů absolvuje osamoceně. Jen příležitostně se s někým sveze. A zatímco tvrdé direkty na ledové ploše jsou pro něj rutinou, z pohybu v pelotonu měl respekt. "Na start jsem šel plný teoretických informací. Ale rychle jsem se chytil. Zkušenější cyklisté byli v pohodě, poradili, ukázali, usměrnili," lebedí si Milan Gulaš při vzpomínce na závod v Praze a Středočeském kraji.
"Bylo tam plno míst, kde se člověk mohl schovat do háku, pošetřit síly. V Prachaticích bude plno sjezdů a kopců, více se pojede za své a peloton, jak bude menší, se hodně rozmělní. Ale snad si najdu skupinu, která mi bude vyhovovat," přemítá nad blížícím se druhým závodním startem v životě.
Pro cyklistické radovánky má doma podporu. Žena bývalého reprezentanta totiž před časem kolu rovněž propadla. A tak pokud se najde hlídání pro dceru a syna, vyráží Milan Gulaš polykat kilometry po boku s manželkou. "V okolí Českých Budějovic jsou krásné terény, kvalitní cesty a už máme vybrané i ty s minimálním provozem, takže je to vážně pohádka," přibližuje borec, jehož roční nájezd ve srovnání s "kovanými" cyklisty není příliš vysoký.
"Po sezoně si potřebuji odfrknout. Začínám s kolem většinou v půlce května. Takže až budu na startu L'Etape v Prachaticích, můj nájezd bude lehce přes patnáct set kilometrů. Vím, že to není moc. Ale pro mě je kolo hlavně zábava. Ventil denního stresu a pracovních povinností na ledě. Mám v přípravě posilovnu nebo další činnosti, tak nemohu být v sedle pořád. Je to pro mě skvělé kardio. Jdu, když mám chuť," vysvětlil Milan Gulaš. Zásadně v sedle kola neřeší tepovou frekvenci. Zato rád sleduje, jak během sezony roste jeho schopnost vytlačit více wattů. "Přijdu mi super, když vím, že ještě mohu výrazně přidat."
S úžasem pak sleduje čísla, kterých dosahují profesionálové třeba při Tour de France. Když totiž zrovna nebojuje o puk v některé z hokejových arén nebo nesleduje dění na ledě alespoň v televizi, věnuje pozornost cyklistice. "Jakmile se jede Tour de France, Giro nebo Vuelta, pokaždé si čas najdu. Letos jsem chtěl na Tour de France vyrazit osobně s partou kamarádů. Ale byl jsem nemocný, tak jsem musel zůstat doma. A pak jen s troškou lítosti sledoval videa a fotografie ve skupině, kterou máme v rámci naší cyklistické party na WhatsAppu. Tour vážně hltám. Manželka v červenci pokaždé kroutí hlavou a nechápe, jak může někdo vydržet pět hodin u přenosu z cyklistiky," culí se útočník hokejového Motoru při vzpomínkách na nedávné bitvy při Grande Boucle.
Doufá, že jednou se třeba dočká etap Tour de France přímo v Česku při Grand Départ, o nějž usilují pořadatelé L'Etape Czech Republic. "Byla by to bomba. Jsem si jistý, že fanouškovská základna v Česku je obrovská. Vždyť při nedávné Czech Tour byly kopce v obležení diváků. A tady se bavíme o největším závodě planety, který vysoce přesahuje cyklistickou komunitu."