Kolo a auto představují svobodu, říká manažerka z Petr Čech Sport

Cyklistika jako náplň života. Kolo řeší Andrea Vlčková denně v rámci povinností v Petr Čech Sport. A když nerealizuje pracovní projekty, sedne na silniční kolo, které si pořídila, a najíždí kilometry. Vášeň pro jízdu v sedle ještě umocňuje užívání vozu Škoda Elroq, jehož prostřednictvím objevuje osmadvacetiletá social media manažerka i zapadlejší kouty země. A plánuje cyklistické výlety i do vzdálenějších destinací.

Jak se cyklistika stane náplní života ženy, která v Anglii vystudovala sportovní management?

Kolo mě provázelo životem od dětství. První stovku jsem ujela, když mi bylo dvanáct. Z Třeboně na Nové Hrady a zpět. Rodiče mě vedli ke sportu. Každý rok jsme místo na dovolené k moři měli vlastně sportovní soustředění. Později jsem kolo používala jako dopravní prostředek při cestách na tenisové tréninky. A bezprostředně po studiích v Anglii jsem získala pracovní pozici u Mezinárodní cyklistické unie ve Švýcarsku, čímž se nasměrovala moje pracovní kariéra.

Co bylo vaší naplní při práci pro Mezinárodní cyklistickou federaci?

Zajišťovala jsem partnerské věci v rámci pozice stážista na digitální marketing a sociální sítě. Dostala jsem se na mistrovství světa v horské cyklistice ve Val di Sole, na závody světových pohárů. Měli jsme kanceláře přímo na velodromu uprostřed Alp, pár kilometrů k ženevskému jezeru. Jezdila jsem do práce na horském kole. Jednalo se o skvělou zkušenost. Bohužel omezenou jen šesti měsíci. Hned se ale objevila příležitost u Petr Čech Sport, kde jsem začala vnímat intenzivněji silniční cyklistiku.

A hned jste propadla kouzlu disciplíny, která má přívlastek královna cyklistiky?

Odolávala jsem. Ale v rámci projektu L'Etape Czech Republic by Tour de France spolupracuji s Terezou Huříkovou, bývalou profesionální závodnicí. Rozjela se aktivita L'Etape Femmes, která zahrnuje společné social rides pro ženy. V září 2024 jsem poprvé usedla na silniční kolo. A jízdu si zamilovala.

Co vás na kole nejvíce baví?

Svoboda, kterou mi dává. Cestování. Komunita. Sportovní stránka. Mix všeho. Poslední dobou hlavně svoboda na kole a objevování nových lokalit. I když vyjedu jenom za Prahu, nacházím plno nových a krásných míst. Příroda, pasoucí se koně i klid na vesnicích mi dodává energii. V kombinaci s užíváním služební Škody Elroq objevuji i mnoho vzdálenějších míst, která jsou k silniční cyklistice přívětivá. Díky cyklistice jsem poznala super lidi, jedinečnou komunitu. Myslím, že kolo představuje fantastický networking.

Změnilo auto váš cyklistický život?

Můžu vyrazit za cyklistikou dál od hlavního města. A určitě se změnil pohled na cyklisty v rámci silničního provozu. Snažím se být ještě více ohleduplná, když sama jezdím na kole. Vím, co se mi v sedle kola nelíbí, tak to nedělám za volantem. Klakson používám minimálně. Ostřikovače zásadně mimo dosah cyklistů. A pak jde i o záležitosti vyplývající z typu vozu, který užívám. Řídím elektro auto Škoda Elroq, takže nejsem na silnici moc slyšet. I proto nechávám větší rozestupy.

Cyklistika a automobily byly dlouho vnímány jako svět mužů. Mění se situace k lepšímu?

Určitě. Když odstartoval projekt L'Etape, v pelotonu bylo hodně málo žen. Ale postupně jejich zapojení roste. Když vyrazím na kole kolem Prahy, mám pocit, že potkávám více žen než mužů. Registruji hodně běžkyň, které se silniční cyklistikou koketují a postupně mění disciplínu. Rovněž mám mnoho kamarádek, co chtějí kolo zkusit. Navíc je silniční cyklistika hodně cool i na sociálních sítích.

Co pro vás auto znamená v běžném životě?

Usnadnění. Od praktických věcí až po stránku cyklistickou.

Začala jste s prvním autem přemýšlet hned jako cyklistka?

Ano. A je to boj. Horší je umístit kolo dovnitř než vyndat. Mám malý rám, takže to jde. Auto mi rozšířilo cyklistické možnosti. Nemusím svoji cyklistiku omezovat jenom na Prahu, kde žiju, a okolí. Projela jsem část Šumavy. Vyrazila za kamarádkami, s nimiž sdílím nadšení pro kolo, do Českých Budějovic či Hradce Králové. Bez osobního vozu bych se do vzdálenějších lokalit dostávala složitě, protože kombinovat hromadné dopravní prostředky s kolem je složité. Auto i kolo mi dává svobodu.

Raději vyrážíte na kole z domu, nebo si autem „přivezete“ kolo do krásné oblasti?

Podle chuti. Někdy si raději popojedu autem. Hlavně v případech, kdy bych musela za kilometry přes centrum Prahy. Ale bydlím na kraji města, takže krásně mohu jedním směrem po trase Kopcovité etapy 2026 jezdit. Jindy mohu využít auta, protože se kamkoliv přiblížím. Nemusím na nikoho spoléhat. Jestli mě vezme, jestli budu čekat, jestli se nám vejdou kola.

Jak vypadá vaše ideální cesta autem za cyklistikou – vyrazit brzy ráno, najít krásné místo a celý den jezdit?

Když jedeme v ženské skupině, vždy je jízda trošku delší, protože strávíme dost času v kavárně. Obecně mám nejraději jízdu do tří hodin. Vždy si krásně vyčistím hlavu. A užívám si přítomnost. Kolikrát se projeví určitá pracovní deformace, protože si konkrétní moment zasadím do představy o fotografii či videu. Honí se mi hlavou nápady. Ale kamera stejně nezachytí daný okamžik tak dokonale, proto se snažím hlavně všechno prožít a uchovat v hlavě. Něco je lepší mít jenom ve vzpomínkách než na sociálních sítích. A pokud jedu s přítelem, jde o hodně intenzivní trénink. On jede na pohodu, já v zóně pět...

Když spojíte kolo a auto do jednoho vysněného výletu, kam byste vyrazila a jak by vypadal perfektní cyklistický víkend?

Dobrá snídaně. Cyklovýlet do tří hodin. Wellness, protažení, večerní procházka. Dobrá večeře. Myslím, že krásných míst je mnoho. V Česku i v zahraničí. Chtěla bych v budoucnosti pokořit slavná alpská stoupání, hodně mě láká Francie.