#NESESEDNEŠ: Když se nevzdá táta, nesesednu ani já!

V sedle pokořil alpské průsmyky. Největší potěšení nenalezl mezi tisíce metrů vysokými horami, ale při Kopcovité L’Etape Czech Republic by Tour de France. Po boku syna na střední trase. "Jeli jsme třikrát a pokaždé byli nadšení. Premiéra nás totálně uchvátila. Tak moc, že jsme se hned po dojezdu pídili, jestli je možné se okamžitě hlásit na další ročník," vypravují s úsměvem pravidelní účastníci největšího tuzemského závodu pro amatérské cyklisty.

"Jezdím na kole od dětství. A nikdy jsem neprahnul po startu v závodě. Pak jsem dostal k Vánocům startovné od syna v L’Etape 2022. Nevěděl jsem, co mám očekávat. Na tohle přeci nejsem stavěný, běželo mi hlavou. Nicméně závod mě totálně pohltil," vypravuje s úsměvem Ivo Šejna.

Silniční kolo měl už jako teenager. "Děda mi tehdy dal ještě za komunismu peníze na zeleného favorita, jehož bylo umění sehnat. Jeden převodník, tři kolečka vzadu. Kolo odolné a na všechny cesty. A také nepředstavitelně těžké," vzpomíná s úsměvem. Přestože rodiče i prarodiče na kolech jezdili, nikdo jej neučil. "Byl jsem samouk. Pouštěl jsem se z kopce dolů a postupně přidával šlapání. Celé prázdniny jsem jezdil na lesních a polních cestách na chalupě u babičky."

Zelený favorit, jenž už oblepený samolepkami a místy přetřený modrou barvou, byl i prvním kolem o třicet let mladšího syna Radka. "Jezdil jsem v sedačce připevněné na rámové trubce," vypravuje mladší z rodinného týmu. "Pak jsem dostal kolo bez přídavných koleček. Učil mě jezdit táta a podle vyprávění jsem dříve jezdil než mluvil. A postupně jsem si prošel od samošlapu, přes BMX a horské kolo až k silničce."

S nástupem devadesátých let minulého století Česko ovládla horečka mountain bikingu. Zkušenější z týmu Šejnových si pořídil trekové kolo. Později hliníkové silniční a právě v sezoně, kdy debutoval na L’Etape Czech Republic, přidal do sbírky Festku. "Hodně si to užívám. Mám v pracovně tapetu s motivem lesa a na jedné z větví visí právě kolo, když zrovna nejezdím. Je to součást domácího interiéru," přibližuje Ivo Šejna. "Před deseti lety jsem se seznámil s Michalem Mourečkem z Festky. Jejich kola pro mě nejsou jenom stroje. Jde o příběh. Kolo je na stěně v obýváku. A teď jsem přemluvil i manželku, aby si koupila silničku," směje se Radek Šejna.

V budoucnosti tak dost možná zažije L’Etape Czech Republic by Tour de France na některé z tratí Šejnovic rodinný tým o třech členech. V sezoně 2025 pojede ještě pouze mužská část. "Poutáme dost velkou pozornost, hlavně teda díky kolům," usmívá se Ivo Šejna.  "Nemáme ambice závodit mezi sebou. Pro mě je zážitek, že mohu absolvovat takovou událost s tátou. A vlastně díky L’Etape společně trávíme více času," říká Radek Šejna.

Během sezony oba natočí pár tisíc kilometrů. Ale většinou individuálně. Starší z týmu žije v Písku, mladší v Praze. "Určitě spolu nejezdíme tak často, jak bychom chtěli. Když jede syn do Písku, tak si napíšeme, jestli bude počasí a má si brát kolo. Pokaždé navíc přibližně čtrnáct dnů před závodem celou trasu projedeme, abychom věděli, kolik času strávíme v jednotlivých stoupáních," vypravuje Ivo Šejna. "Plánujeme taktiku," směje se Radek Šejna. "Nikdy nezávodíme mezi sebou. Jedeme spolu, taháme tempo navzájem. Maximálně tátovi trošku cuknu v kopcích, ale na horizontu vždy čekám. Při premiéře jsme si stanovili určité tempo, ale pak jsme díky jízdě v balíku měli v cíli průměr o dva kilometry vyšší. A také nám určitě pomohl adrenalin," doplňuje ještě. "Start na Strahově, v tom obrovském pulzujícím balíku, to je zážitek jako prase," shodují se oba.

Jejich zaměstnání je sedavé, a tak si času na kole váží. "Pomáhá mi udržet si formu. Přes zimu pokaždé něco přiberu. Kolo je pro mě relaxace a odpočinek," říká starší z týmu. "V sedle si čistím hlavu. Nevěnuji se jenom cyklistice. V zimě lyžuji, v létě surfuji nebo běhám. Ale rozhodně největší čas věnuji cyklistice. Pomáhá mi, abych se cítil lépe fyzicky i psychicky," doplňuje Radek Šejna, pro něhož je nejčastějším tréninkovým terénem sever od Prahy. Táta má prostředí o něco příznivější. "Písecké hory jsou protkané krásnými asfaltkami. Za hodinu se tam člověk může krásně zničit. Parádní trasy jsou i kolem Otavy směrem na Strakonice."

Dlouho býval vrcholem cyklistické sezony staršího z dvojice výjezd do Alp a zdolávání tamních průsmyků. "Je to tradice trvající třicet let. Jezdíme s kamarády, vrstevníky. Některé kopce už jsme projeli třikrát. Hecujeme se, protože jsou to pekelně těžké kopce. Nezřídka jsme v těch prudkých pasážích na limitu, ale nesesedneme. Vybojujeme to," říká Ivo Šejna, že motto L’Etape Czech Republic 2025 pod hashtagem NESESEDNEŠ naplňuje už dlouhá léta. "Sportu jsem se věnoval od mládí. Myslím, že člověka formuje k překonávání překážek a odhodlanosti, aby se nikdy nevzdal. Jde i o přesah do osobního života, protože ve všech odvětvích je někdy potřeba vystoupit z komfortní zóny, zatnout zuby a makat. Nesesednout," přemítá starší z týmu.

"Pro mě je motivací každá jízda s tátou. Najedeme za rok společně jen pár set kiláků, proto je ten čas vzácný. Je o třicet let starší a pořád jede. Nevzdává se, takže ani já nemohu. Pohání mě dál, k lepším výkonům," usmívá se Radek Šejna. "Jednou asi dojde na elektrokolo, protože člověku prodlužuje aktivní život. Ale zatím ne. Zatím nesesednu," přitakává starší z týmu.

Už v předstihu týdnů se těší na eletrizující atmosféru pelotonu L’Etape Czech Republic. Koketoval i s myšlenkou na účast v Horské etapě, která je v plánu 2. srpna v Prachaticích. "Byl jsem se podívat na premiéru," přiznává. "Ale zůstanu věrný Kopcovité. Atmosféra člověka pokaždé strhne a trošku se závodí s ostatními účastníky. Chci mít z účasti radost a ne končit v mrákotách," směje se Ivo Šejna. "Jednou jsme si dali naplno sprinterskou prémii. Ale sebrala nám tolik sil, že se pak ani jednomu nechtělo tahat," přiznvává s roztaženými koutky Radek Šejna. "Adrenalin v závodě dělá hodně. A současně to člověka motivuje zjišťovat vlastní limit," nechává mladší z týmu variantu účasti i v některém z dalších podniků L’Etape Czech Republic by Tour de France. Proč? Protože NESESEDNEŠ.