Enyaq pro mě představuje bezpečí, říká šéf projektu L'Etape

Jeho spojení s mladoboleslavskou značkou Škoda Auto trvá už šest let. A drtivou většinu času jde o propojení s elektromobilem Škoda Enyaq. V pozici ředitele L'Etape Czech Republic si Přemysl Novák užívá stejného komfortu jako šéf samotné Tour de France, největšího závodu planety. "Jde o jedinečný vůz pro každodenní provoz. Neměnil bych," tvrdí muž, který stojí za největším cyklistickým závodem pro amatéry na tuzemském území.

Jaký je váš vztah k automobilům?

Auto je pro mě víc než jen dopravní prostředek. Jsem automobilový nadšenec. Hodně vášnivý. Rád testuji a zkouším nové věci.

Vybavují se vám první řidičské zkušenosti?

Začínal jsem ještě jako teenager. Ve čtrnácti jsem udělal první řidičák, abych si v patnácti mohl koupit Jawu 23 Mustang. Když jsem dovršil šestnácté narozeniny, získal jsem řidičské oprávnění na velkou mašinu. Hned v osmnácti jsem úspěšně složil zkoušky na řízení vozu a záhy koupil moje první auto. Byl to Volkswagen Golf 1. generace se zlomenou poloosou.

Tolik jste toužil po vlastním voze, že jste zkoušky absolvoval ihned po dovršením plnoletosti?

Kolo, motorka i auto pro mě znamenají svobodu. Tehdy jsem auto koupil za pět tisíc korun, na zadní okno dal nálepku No Fear a cítil se fantasticky. Vždy jsem byl fascinován tím, že ráno mohu sednout v Praze do auta a večer se koupat v moři. Na dovolenou preferuji cestování autem mnohem více než cestování letadlem. Rád si užívám samotnou cestu, celý proces. I proto jsme s rodinou ještě před pandemií covidu pořídili obytný vůz. Když pak následně vypukla pandemie, sjezdili jsme celé Česko. Po rozvolnění pravidel následně i půl Evropy. A v objevování nových míst pokračujeme.

Aktuálně jste uživatelem mladoboleslavského elektromobilu Škoda Enyaq. Jde o vůz podle vašeho gusta?

Vždy rád zkouším nové věci. První ročník jsme na L'Etape měli ještě Superb plug-in hybrid, protože Enyaq byl vyčleněn skutečně jen pro Tour de France. Už od druhého ročníku závodu jsem však měl k dispozici plně elektrický vůz Škoda Enyaq. Používám jej dosud. A neměnil bych, přestože v počátku používání vozu provázely komplikace spojené s chybějící infrastrukturou. To si člověk opravdu často připadal jako ti báječní muži na létajících strojích...

Ale za pět let se vše výrazně posunulo a pro řidiče plně elektrických vozů se prostředí stalo přívětivějším, že?

Infrastruktura se neskutečně posunula. Rychlé nabíječky jsou na každém rohu a díky rozvoji baterií se prodlužují i dojezdy. Zaznamenal jsem, že průměrný majitel elektromobilu s ním denně najede 34 kilometrů, což je vzdálenost, kterou přes noc člověk dobije i z běžné zásuvky na 220 V.

Po zkušenostech posledních pěti let jste zastáncem elektromobility?

Z uživatelského hlediska dnes preferuji elektrické auto. Kdybych teď hned skončil u projektu L'Etape a musel si kupovat soukromé auto, šel bych zcela automaticky pro Enyaqa. V každodenním provozu to auto funguje skvěle. Je pohodlné a robustní. Je z něj skvělý výhled a díky parádnímu zrychlení se v něm člověk cítí bezpečně nejen při jízdě samotné, ale i při předjíždění.

Ani delší cesty vyžadující častější dobíjení pro vás nejsou argumentem hovořícím proti elektromobilu?

Rozhodně ne, protože moje cestování do zahraničí vozem se týká především dovolených. A na těch velmi rád trochu zpomalím a cestu si užiju. Honit se můžu v práci, když chystáme L'Etape Czech Republic by Tour de France.