Debut na L'Etape znamenal nákup první silničky

Kolo ji provází celý život. Nikdy v minulosti však neabsolvovala silniční závod. Až L'Etape Czech Republic by Tour de France všechno změnila. A zážitek z největšího amatérského závodu v tuzemsku byl tak silný, že Miluše Poláková záhy zakoupila první silniční kolo v životě. "Jela jsem totiž na zapůjčeném. A dojížděla plná euforie, takže jsem se rozhodla pro vlastní silničku," vysvětluje ředitelka lidských zdrojů ve skupině Veolia.

Jaký byl váš vztah k cyklistice před L'Etape Czech Republic by Tour de France?

Pocházím od Pardubic, kde se kolo používalo jako dopravní prostředek. V pětadvaceti jsem začala jezdit pravidelněji, protože manžel trénoval hodně intenzivně na silničním kole. Často jsem ho doprovázela. Ale nejsem vyhraněná směrem k silniční cyklistce. Ráda jezdím i v terénu. Dosud jsem vlastnila klasické horské kolo a také elektro silničku. Vždy záleželo hlavně na náladě. V rámci dovolených jezdíme s brašnami přes celou republiku, mám projeté všechny tuzemské hory.

Závodní zkušenosti jste měla ještě před startem v Kopcovité L'Etape?

Kdysi jsem absolvovala Dřevěňák, což je triatlon v Příšovicích. Jinak vůbec. Pravidelně jsem manžela doprovázela na Mallorku v průběhu jara, kam cestoval najíždět kilometry. Tam jsem se naučila jezdit v balíku na silnici. Ale jinak bych svoji jízdu na kole pojmenovala hlavně jako cyklovýlety. Pravidelně jezdím na bikepacking s partou z vysoké školy. Moje cyklistika určitě není o cíleném tréninku směrem k závodům.

A jak se zrodila myšlenka účastI na největší domácí akci pro amatéry?

V rámci skupiny Veolia jsem součástí Bike týmu. Cyklistika představuje součást naší komunikace vůči zaměstnancům. Věděla jsem o L'Etape Czech Republic od prvního ročníku. Skupina Veolia se stala partnerem akce. Ale nikdy jsem neměla odvahu se přihlásit. Vlastně by mě nenapadlo závod absolvovat. Ale kolega z práce mě letos přesvědčil, abych zkusila alespoň krátkou trasu.

Naplnil zážitek ze závodu vaše očekávání?

Vysoce je předčil. Měla jsem velký respekt. I s ohledem na počasí, protože vedro v den závodu bylo skutečně mimořádné. Nikam jsem se necpala, nebyla jsem přehnaně intenzivní v nějakém začleňování do větších skupin, nejela jsem nijak agresivně. Vlastně mi přišlo nejnáročnějších úvodních osm kilometrů do ostrého startu. Pak už byl závod v pohodě a já si užívala každý kilometr.

Měla jste trasu Kopcovité L'Etape nastudovanou?

Nejprve jenom podle mapy, protože bydlím u Benátek nad Jizerou. Ale čtrnáct dnů před závodem jsem si po boku manžela trať projela, abych věděla, co mě čeká a nebyla někde v průběhu vykulená. Poznatky jsem pak uplatnila v závodě, ale vlastně jen částečně, protože se jelo na uzavřených silnicích, což je hodně odlišné.

Co vás nejvíce nadchlo?

Právě uzavřené silnice. Je skvělé, že mají amatérští cyklisté příležitost zažít závod bez provozu. Přestože v normálním režimu jezdím obezřetně a používám radar od Garminu, jsou mi auta nepříjemná. Takže bylo fantastické užít si okamžik, kdy silnice patří jenom cyklistům. Jízda do zatáčky v protisměru a vědomí, že jedeme bez dopravy, to bylo prostě parádní. Stejně jako fanoušci. Nejela jsem nijak extra vpředu, ale stejně jsem si užila parádní atmosféru. Lidé zůstávali u trati i při průjezdu cyklistů jako já, kteří už nejsou na špici. Hodně nám fandili, osvěžovali nás vodou, povzbuzovali. Prostě krásný zážitek.

Máte v plánu se do závodního pelotonu při L'Etape Czech Republic vrátit?

Rozhodně ano. Jela jsem na půjčeném silničním kole. Když jsem byla s manželem třeba na Mallorce, měla jsem jen svoje silniční elektrokolo, protože jsem se bála, že bych na klasickém silničním kole kopce a tempo nezvládla. A doma jsem nechtěla investovat, kdybych po závodě zůstala v rozpacích. Ale šlo o tak intenzivní a pozitivní zážitek, že jsem si záhy po dojezdu objednala vlastní silničku. Chci se totiž do pelotonu L'Etape pravidelně vracet a účastnit se i dalších závodů. Jsem fanoušek Tour de France. Byla jsem se na závodě podívat ve Francii, sleduji profesionální cyklistiku hodně. A baví mě čím dál více. Předsevzala jsem si, že budu jezdit mnohem více na silničce. A v příštím roce chci v rámci Kopcovité L'Etape zkusit Střední trasu.